ZÁVOD ZOHOR 22.8.2018 - 160 km

Tak jsme si tak v holubníku říkali, jestli by si to slunce také nechtělo někam zajet na dovolenou, třeba k Eskymákům a ledním medvědům. Možná by je změna počasí potěšila. Ale nás už opravdu létat v tomto horku nebaví. Ještě štěstí, že nás šéf pouští na start brzy ráno a my pak rychle pospícháme domů. Šéfová nám ale říkala, že ti chytřejší si roztáhnou křídla někde ve stínu u rybníka a na cestu domů se vydají, až slunce přestane pálit. Tak nevíme, kde je pravda, protože ta ženská si z nás často dělá legraci. Ale jinak je hodná, protože nám dává buráky. Někdy to ani šéf neví, tak mu to, prosím, neříkejte. A koukněte se na fotky i video. Dnes jeden náš kamarád ihned po příletu vlétl nejprve za šéfovou do info centra a intenzívně chtěl vědět, na kterém místě se umístil! Ani ho nenapadlo nejprve projít vletem a nechat se zapsat do PC. Tak vidíte, co s námi to horko dělá. Příští závod bude z Rakouska. Snad už bude líp. Vaši Talenti.
Jé, kukuřičné pole. A kde je kukuřice? My jsme nesnídali!
Ti nejrychlejší...
A rychle do holubníku a k vodě!
"Nekoukej holube a vlez do holubníku nebo tě kamarád předběhne!"
I šéf ujížděl od startu rychle a dorazil do holubníku ve špici. Čas: 8:54 hod.
A tak mohl s ostatními kamarády sledovat přílet svých svěřenců.
"Jé, koukej Stando, další holubi přilétají...!"
Zelená napáječka, studená voda a plné krmítko. Paráda.
"To jsme rádi, že už jsme doma!"
FM 05 porazil Lenina!!! Parádní vítězství!!!
"Šéfová, rychle mi řekni, na kterém místě jsem dolétl. Dostanu nějaké Euro?